Německá trojice pocházející z Hamburku, ve složení (Rick J. Jordan, Ferris Bueller a frontman skupiny H.P.Baxxter), dobyly evropské hitparády singlem Hyper,hyper,který byl vydán už v roce 1994. Tímto rokem se začíná psát historie kapely Scooter, která je na evropské taneční scéně doposud uznávanou raritou. Po úspěchu se singlem Hyper hyper následovaly další úspěšné hity jako Friends, Endless summer, nebo Move your ass!, které nakonec vydaly na debutovém album s názvem ...And the beat goes on! Hudební styl, jenž v upravené podobě používají dodnes je znám jako Happy Hardcore a jako charakteristecké znaky lze uvést: počítačem upravený zpěv a množství zvukových efektů, které jsou doplňovány originálním zpěvem H.P.Baxxtera, kde ani jeho typický německý přízvuk nebyl překážkou pro mnohdy náročné ucho posluchačů.
Po několika obdržených platinových a multi-platinových deskách z několika zemí Evropy nastartoval Scooter stroj na nahrávání desek a téměř se železnou pravidelností vydávají hitmakeři z Německa každý rok nové album, letos již dvanáctým rokem. V roce 1995 je to deska Our happy hardcore s hitem Rebel yell, ke kterému se klip točil v Praze. 1996 album Wicked, jenž obsahuje nesmrtelný ploužák Break it up. 1997 deska s názvem The age of love, kde se na úvodní písni podepsala přepracovaná klasika z filmu Terminátor. V roce 1998 dochází k zásadní změně ve složení skupiny, kdy po více jak 4 letech opouští skupinu Ferris Bueller. Místo něj nachází své místo ve skupině Axel Coon a s ním přichází do skupiny jisté oživení v podobě nového využití počítačové a digitální techniky. Ještě v témže roce spatřilo světlo světa nové album No time to chill, s megahitem How much is the fish, jenž byl velkolepou reakcí na zvýšení cen benzínu v Německu. 1999 a CD Back to the heavyweight jam a titulní singl s názvem Faster harder Scooter, který jakoby naznačoval, kterým směrem se bude skupina dále ubírat (rychlejší,tvrdší,Scooter). 2000 album Sheffield se stejnojmennou hitovkou vyniklo množstvím skladeb doplněných o instrumentální vložky nebývalých kvalit. 2001 We bring the noise! doposud nejtvrdší album se songy, jenž obsahovaly prvky lehkého Techna a dokonce Trancu. 2002 záznam z koncertu v Hamburku se skryl pod názvem Live and direct, kde se objevily i nové singly jako např. Ramp! 2003 opět změna v sestavě a služebně nejmladší člen Axel Coon opouští skupinu kvůli sólovému projektu. Přichází Jay Frog, který je členem zhruba do poloviny roku 2006 a poté ho na jeho místě vystřídá hamburský Dj a producent Michael Simon. Jay měl velký podíl na úspěchu skupiny, což se potvrdilo vydáním alba The stadium techno experience, které zaznamenalo největší úspěch od založení skupiny v té době, především díky hitům jako Weekend nebo Maria (I like it loud). Předminulý rok se album o pár měsíců opozdilo, ale fanouškům se vyplatilo si počkat, protože deska Mind the gap je kritikou označena jako vůbec nejlepší album od vzniku a jeho multistylové složení obsahuje skladby s prvky Junglu,Trancu,Happy Hardcoru,Techna a dokonce mexické lidové hudby a songu s vokálem operní zpěvačky. 2005 CD Whos got the last laugh now zatím nejnovější cd, které obsahuje dost zajímavé a nadupané skladby. Do dnešní doby vydala skupina několik desítek remixovaných singlů, 11 řadových alb, 3 výběry best of, 2 videokazety klipů, 1 DVD klipů a DVD obsahující jejich poslední koncert.
Scooter je jako víno, čím starší, tím lepší a fanoušci se mohou těšit , s čím je letos překvapí.